TJ Sokol Račice

SDH Račice

Až do roku 1891 neměl městys Račice svůj vlastní hasičský sbor. Proto se v roce 1890 začaly mezi úředníky panství i místními sedláky ozývat hlasy požadující zřízení vlastního hasičského sboru. Od slov nebylo daleko k činům. Ještě téhož roku se proto sešli: nadlesní Ing. Karel Šrogl, rolník Antonín Novotný, obchodník Tomáš Beneš, rolník Josef Novotný, obchodník Josef Šmíd, řezník Alois Pásek a nadučitel František Axman na schůzce, jejímž výsledkem bylo sestavení a schválení stanov Dobrovolného hasičského spolku v Račicích. Stalo se tak 10. května 1891. Krátce nato stanovy schválil i zemský výbor, takže 31. května se mohli sejít zájemci o práci v hasičské jednotce na své první valné hromadě, na které byl zvolen starostou spolku nadlesní Ing. Karel Šrogl, jednatelem František Axman, pokladníkem Tomáš Beneš a náčelníkem Vladimír Chlanda.

Ihned poté se račičtí hasiči pustili do nelehké, ale zato tolik potřebné a záslužné práce.V prvé řadě museli pro svou činnost zajistit nejnutnější výzbroj a výstroj. Již v roce 1891 byla proto zakoupena od vídeňské firmy Knausl první stříkačka a výstroj pro 27 mužů. Náklady s tím spojené činily 1 243 zlatých a 86 krejcarů a na jejich úhradě se velkou měrou podílel majitel místního velkostatku rytíř Pavel Eduard von Schoeller. K základnímu vybavení přibyly záhy ještě tři berlovky, šest košů na vodu a tři skládací žebře. Přivezení stříkačky do obce bylo tehdy pro celou ves velkou událostí a slavnost spojená s jejím předáním byla ukončena taneční zábavou. Ke koupi stříkačky přispěli velkou měrou zejména jednotlivci, kteří z celkové částky 790 zlatých darovali následující obnosy: již zmíněný rytíř von Schoeller 300 zlatých, Gustav Skutezký 25 zlatých, továrník Polák 150 zlatých a kníže Liechtenstein 50 zlatých. Dvaceti pěti zlatými přispěla Moravsko-slezská pojišťovna, dalších 250 zlatých činila subvence. Na první splátku půjčil Tomáš Beneš 100 zlatých, Antonín Novotný rovněž 100 zlatých a Alois Pásek 50 zlatých. Obec nepřispěla ničím, ačkoliv měla v rozpočtu na rok 1892 pro potřeby hasičského sboru vyčleněnou částku 600 zlatých. Dokonce se ani nepostarala o vhodné místo pro uložení stříkačky, takže drahocenný stroj byl po tři roky neustále přemisťován jen z místa na místo. Nejdříve byl uskladněn v místní sladovně, pak v kůlně jednoho z panských bytů a konečně na mlatě Tomáše Beneše. V roce 1895 byla zahájena výstavba zbrojnice. Stavební místo k tomuto účelu daroval majitel račického panství Pavel Eduard rytíř ze Schoellerů, který také zaplatil veškeré výlohy spojené s převodem pozemku a na stavbu daroval i potřebné dřevo v celkové hodnotě 279 zlatých a 160 krejcarů. Ze spolkové pokladny bylo na zbrojnici uvolněno dalších 150 zlatých, zbytek půjčil revírník Juhasch. I tak zbýval ještě poměrně velký dluh, protože celkové náklady na stavbu si vyžádaly částku 565 zlatých. 21. července byla stříkačka slavnostně převezena do nové zbrojnice. Jak v té době bývalo zvykem, konalo se také její svěcení. Při té příležitosti promluvil tehdejší račický farář Jan Wieckel ke shromážděným občanům také o významu a poslání hasičské organizace.

V roce 1896 byl od brněnské firmy Hiller zakoupen za 140 zlatých hydrofór a za dalších 300 zlatých od firmy Scheinflage ještě 250 metrů hadic. Dvoukolový moták na hadice zhotovil za 25 zlatých heroltický kolář A. Chmelař. To již měli račičtí hasiči za sebou první velký křest ohněm, protože v roce 1896 vyhořela na Baště čtyři obydlí. Oheň začal u Greplů, odkud přeskočil ještě na další tři domy v sousedství. Celkově se však dá říci, že konec 19. a počátek 20. století proběhl celkem klidně. V červnu 1911 se konal v Račicích u příležitosti 20. výročí založení požárního sboru župní sjezd spojený s hasičským cvičením. Při neopatrné manipulaci se stříkačkou však došlo ke zranění Anežky Šmídové, které poté mělo ještě dohru u soudu. V době 1. světové války činnost račických dobrovolných hasičů téměř úplně ustala, protože většina z nich byla nucena bojovat v rakousko-uherských zákopech. Z Račic padlo na frontách první světové války, nebo zemřelo na následky válečného běsnění 27 občanů, z nichž několik bylo členy sboru dobrovolných hasičů. Jména obětí byla vyryta do pamětní desky, která byla 28. října 1929 odhalena za velké účasti lidu a všech račických korporací slavnostně na budově Sokolovny.

22. března 1919 se konala první poválečná valná hromada, na které byli zvoleni noví funkcionáři spolku. Starostou se stal Antonín Beran mladší, který poté uvedený úřad zastával do 16. ledna 1926, kdy ho vystřídal Jan Jeřábek. Jednatelem byl zvolen Alois Mergenthal, pokladníkem Alois Jurůj a náčelníkem Eduard Kalousek. Již v roce 1923 byl při hasičském spolku zřízen i samaritánský sbor, jehož velitelem a horlivým propagátorem se stal František Straška st. V polovině dvacátých let zasahovali hasiči u dvou požárů v Račicích, a to v roce 1925, kdy chytila od kotle kolna u Juřinů, a v roce 1928, kdy vyhořel v Hliníku domek u Zachrlů. Velmi slavnostním dnem byl v historii račického hasičského sboru 19. červenec roku 1931, kdy se u příležitosti 40. výročí založení spolku sjela do městyse celá hasičská župa. Původní oslavy, které měly být zahájeny již v deset hodin dopoledne, však byly z důvodu návratu mistra světa v nářaďovém tělocviku Aloise Hudce z Paříže posunuty až na půl dvanáctou, aby všichni zúčastnění hasiči mohli být přítomni v průvodu a při uvítání tohoto slavného račického rodáka a československého sportovce. Na slavnostní valné hromadě hasičů, která poté následovala, promluvil ke všem zúčastněným zemský jednatel a současně další významný račický rodák Alois Kotzmann. Historii račického sboru za uplynulých 40 let zrekapituloval starosta obce Jan Jeřábek. Čestným členem byl při té příležitosti jmenován i průkopník hasičství na Moravě a jeho zemský jednatel Alois Koztmann, který se v roce 1867 v Račicích narodil.

1. září 1939 propukla po napadení Polska další světová válka. V té době byl značně okleštěn i spolkový život v Račicích, což se výrazně odrazilo i v činnosti račických hasičů. Ta se omezovala pouze na výcvik členů a na několik menších zásahů. V roce 1941 hořelo u Kubešů v Chaloupkách a v roce 1943 v továrním objektu bratří Hudcových, kde vznikl požár samovznícením uskladněných pilin. Po osvobození byla svolána z iniciativy Tomáše Gryce na 16. červenec 1945 první poválečná valná hromada všech členů sboru, o jejímž průběhu, stejně jako i o dalším vývoji sboru v prvních dvou letech následujících bezprostředně po válce, se nám však nedochovaly žádné bližší informace. Z roku 1948 pochází údaj, že v té době stál v čele sboru jako starosta František Kalousek, místostarostou byl Eduard Kalousek z čp. 186, který byl členem hasičů od 13. října 1899, a jednatelem František Straška, který byl současně 13. října 1948, kdy byla založena matrika, pověřen jejím vedením. Dochoval se i plakát z 27. června s podrobným programem požárního a samaritánského cvičení. Počátkem padesátých let se členstvo začalo dožadovat zakoupení nové stříkačky a automobilu. Za tím účelem byla v roce 1950 zadaptována a rozšířena stará hasičská zbrojnice. Významnou měrou se o to zasloužili zejména hasiči Alois Střelec, Bedřich Wágner, Antonín Straškrába, Alois Smilek st., Julius Švestka, Jiljí Štelcl, Jaromír Souček, František Straška st. a ml., Vilém Němec, Vlastimil Hynšt, Jindřich Vláčilík st. a ml., Josef Urbanides, Miloš Beran st. a Josef Beránek, kteří jak se dozvídáme z pamětního spisu k osmdesátému trvání Požární jednoty v Račicích, jenž sepsal tehdejší jednatel František Straška st., rozebrali z rozhodnutí obecního úřadu v roce 1948 kamennou márnici na starém račickém hřbitově, a takto získaný materiál, jenž tvořilo 16 fůr kamene, 4 tisíce cihel, jedna fůra křidlice a 6 fůr hlíny, použili na přestavbu zbrojnice. Když si pak v roce 1951 sbor připomínal 60. výročí svého vzniku, byla již jednotka plně vybavena protipožární technikou. V tomto jubilejním roce stál v jejím čele jako předseda i nadále František Kalousek, velitelem a současně také i prvním místopředsedou byl Jan Peterka, podvelitelem a druhým místopředsedou Věroslav Kouřil, jednatelem Bohumil Ondráček, pokladníkem František Křetinský a dalšími členy výboru Arnošt Fišera, Květoslav Gryc, Bohumil Hamerský, Tomáš Ševčík, který byl zároveň také i velitelem samarity, dále Bořivoj Březovský a Tomáš Sedláček. Sbor měl v tomto roce 48 členů, z toho 6 žen, které vykonávaly funkci samaritánek. Byly to: Marie Ludwigová, Marie Jurová, Naděžda Novotná, Drahomíra Trnavská, Marie Kučerová a Markéta Urbanidesová. Do řad sboru byly dle matriky přijaty 12. června 1948.

Počátkem padesátých let se podařilo založit i družstvo dorostenců, kteří byli přijati do hasičských řad 28. listopadu 1952. Byli to: Milan Andrlík, Václav Emperger, Jindřich Gryc, Pavel Klečka, Josef Ludwig, Zdeněk Smílek a Vladimír Zachrla. 25. ledna 1953 byl zvolen předsedou hasičského sboru lesní dělník Bedřich Vágner, který stál poté v jeho čele do roku 1957, kdy byl na výroční členské schůzi konané 13. ledna zvolen novým předsedou Vojtěch Malcher.

Z dalšího období stojí za zmínku zásah jednotky v roce 1953 při požáru lesa u Bílého kříže za zámkem, v roce 1954 při požáru lesa na Lulečsku a v roce 1961 při požáru seče na Černově, který se opakoval i v roce 1995. Mimo přímých zásahů u požárů byla pořádána i různá hasičská cvičení, která se těšila velkému zájmu zúčastněných diváků. V roce 1955 zakoupil tehdejší národní výbor hasičům auto Praga RN. Vzhledem k tomu, že bylo mnohem větší než to předešlé, bylo nutné opět přistoupit k rozšíření garáže. Práce zahájené roku 1959 byly dokončeny v roce 1960. Členové sboru i občané při nich odpracovali na
1 620 brigádnických hodin a hodnota díla přesáhla 90 tisíc korun. Zbrojnice byla slavnostně předána svému účelu 19. července 1961 u příležitosti oslav sedmdesátého výročí trvání Sboru požární ochrany v Račicích. Počátkem roku 1962 se podařilo založit také oddíl dívek, jejichž velitelkou se stala Marie Vašková a její zástupkyní Dana Valentová. Dalšími členkami družstva byly: Alena Šebelová, Marie Střelcová, Zdena Jančíková, Blanka Pospíšilová, Vlasta Hudcová, Jaroslava Steinbauerová a Marta Sotolářová. V té době vedl račické hasiče jako jejich předseda Miloš Beran, jeho zástupcem byl František Gottwald, velitelem Vladimír Valenta, jednatelem Leonard Šebela a hospodářem Bedřich Vágner. Dalšími členy výboru v té době byli: Stanislav Hédl, Svatopluk Ryšánek, Antonín Novotný, Bořivoj Březovský, Vojtěch Malcher, Alois Pospíšil a Marie Vašková.

V druhé polovině šedesátých let se hasičská jednotka účastnila hašení několika větších požárů, z nichž nejrozsáhlejší byl v roce 1966 požár na Hranečníku, kde se vznítila vlivem špatné elektroinstalace sláma na vlečce a dále 3 požáry v roce 1968, kdy račičtí hasiči zasahovali při požáru 3 ha lesa u Drnovic, 1 ha lesa u Račic a kolny ve Žlebě. V tomto roce měl sbor 22 členů, jejichž průměrný věk činil 39 let. Červencových oslav 90. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Račicích se v roce 1981 zúčastnil celý okrsek i požárníci z Vyškova. Zahájil je mohutný průvod hasičů, který se vydal od zbrojnice přes vesnici směrem na hřiště pod Podhorou. Zde byla vzpomínková akce zahájena vztyčením vlajky a státní hymnou. Poté následoval projev o založení a historii požárního sboru v Račicích, dále byly předvedeny ukázky požárního cvičení mužů, žen a žáků. Úplný závěr oslavy patřil moravské besedě. Počátkem osmdesátých let věnovali členové Sboru požární ochrany v Račicích mnoho času zejména práci s mládeží a výcviku dorostu, což se odrazilo i na jejich výsledcích. Samozřejmě, že nechyběly ani zásahy u požárů. Mezi ty největší patřil v roce 1987 požár lesních bytovek v Račicích a v roce 1989 propuknuvší požár hospodářské budovy pana Preise ve Žlebě. Zasahovat při velkých požárech však museli račičtí hasiči i v následujícím desetiletí. V roce 1991 hořel rodinný domek čp. 41 a v roce 1998 se ocitla v plamenech budova dětského tábora v Rakoveckém údolí. Celkově však na konci osmdesátých let začala činnost račických hasičů stagnovat. Příčinou byl odchod mladých požárníků do města a postupné úmrtí nejaktivnějších z nich.

K dalšímu zkvalitnění a prohloubení požárnické činnosti došlo počátkem devadesátých let 20. století. Jejím výsledkem byly velké oslavy 100. výročí založení požárního sboru. Konaly se v červenci 1991 na hřišti Na Podhoře za účasti hasičů z celého vyškovského okresu. Četnému přihlížejícímu publiku byly předvedeny různé způsoby hašení požárů včetně stříkání pěny z automobilu. U příležitosti oslav byly uděleny zlaté medaile za zásluhy a věrnost hasičskému hnutí Leonardu Šebelovi staršímu, Svatopluku Ryšánkovi a Jaroslavu Štěpánovi. V tomto roce měla organizace 24 členů.

V magickém roce 2000 měl sbor 18 členů. V jeho čele stál jako předseda Jaroslav Štěpán, který uvedenou funkci vykonával nepřetržitě od roku 1987. Funkci pokladníka zastával Jan Kala, jednatele Lubomír Pospíšil, velitele Antonín Hloušek st., jako řidič a strojník působil v zásahové jednotce Antonín Kubíček.



Důležitým mezníkem pro další činnost sboru se stal rok 2003, kdy po delší přetržce opět zahájilo svou činnost sportovní družstvo mladých hasičů, jehož členy se stali: Lukáš Kučera, Antonín Hloušk ml., Ivo Svoboda, Milan Sedlák, Aleš Dias, Jaromír Trnka, Martin Spisar, Pavel Stryja a Libor Horák. V roce 2004 se členové SDH účastnili i několika složitějších zásahů, z nichž za zmínku stojí zajišťování ropných látek při dopravní nehodě u rybníka Valcha, čerpání vody z výkopu při opravě hráze rybníčku Srdíčko pod zámkem a při požáru odpadu v objektu pily Bourák v prostoru družstva. Bohatý na zásahy byl také rok 2005, kdy členové jednotky zasahovali celkem 11x, z toho: 3x při požárech (v Rakoveckém údolí, při požáru lesa u rybníka a kůlny v Račicích), 7x při čerpání vody ze studní, fotbalového hřiště a zatopených sklepních prostor několika rodinných domků. Jedenkráte prováděli požární asistenci při záplavách v Pístovicích. K dalším významným změnám došlo v průběhu roku 2006. Odstartovala je výroční členská schůze, která se konala 29. ledna v krásném prostředí račického zámku. Jejím nejdůležitějším bodem byla volba nového vedení SDH, do jehož čela byla poprvé v historii sboru postavena žena Mgr. Libuše Hloušková. Dalšími členy výboru se stali: velitel zásahové jednotky Antonín Hloušek st., vedoucí mládeže a velitel soutěžního družstva Antonín Hloušek ml., pokladník a místostarosta Ing. Zdeněk Stryja, jednatel Lubomír Pospíšil, který zároveň pracoval již třetí volební období ve výboru Okresního sdružení hasičů ve Vyškově, hospodář Jan Kala, strojník a člen výboru Antonín Kubíček, referent MTZ Lukáš Kučera. Na výroční členské schůzi došlo také k oficiálnímu rozloučení s dlouholetým starostou račických hasičů Jaroslavem Štěpánem, který se své milované hasičině věnoval od roku 1948. V tomto roce (2006) byla zahájena také obměna staré a již nevyhovující hasičské techniky. Stařičký Robur byl prodán soukromému sběrateli a nahrazen mnohem modernějším automobilem DA 12 AVIA A 30, který račičtí hasiči koupili za 30 tisíc korun od jednotky dobrovolných hasičů z Železné u Berouna, s nimiž byla v tomto roce navázána velmi úzká a přátelská spolupráce. Ta byla v červnu 2006 stvrzena návštěvou račické SDH v Železné a členů SDH Železná v září téhož roku v Račicích, kde se zúčastnili vzpomínkové akce pořádané u příležitosti 115. výročí založení račického sboru dobrovolných hasičů, na které proběhl první ročník soutěží v požárním útoku o pohár starostky obce a štafeta jednotlivců. V tomto roce se současně činnost sboru rozšířila o další aktivity a činnosti, jako bylo zapojení do okresních hasičských soutěží, pomoc obecnímu úřadu, spolupráce s mateřskou školou, pro jejíž malé školáčky připravili hasiči v průběhu roku pod vedením velitele soutěžního družstva Antonína Hlouška ml. ukázky ze zásahové činnosti, různé soutěže a seznámili je s hasičskou požární technikou. Automobil DA 12 Avia A 30 sloužil spolehlivě svému účelu do roku 2008, kdy byl nahrazen modernějším typem A 31, který byl račickým hasičům darován Ing. Václavem Hanákem z podniku Rostex Vyškov. V tomto i následujícím roce současně došlo k dalšímu dovybavení sboru hasičskou technikou, jejíž nejdůležitější část mimo zásahového vozidla DA 12 AVIA A 31 tvořila přenosná stříkačka PS 12, elektrocentrála Heron EGM 30 AVR s příslušenstvím, zařízení na likvidaci úniku ropných produktů, kolové čerpadlo, dýchací přístroje Saturn S 71, zásahové přílby Kalisz, motorová pila Stihl MS 441 W, vozidlová radiostanice Motorola, zásahové obleky značky Fireguard a Bushfire a zásahová obuv značky Zeman a Špeciál.

Spolu s technikou došlo také na rekonstrukci tolik potřebného hasičského zázemí. Koncem roku 2006 byla vypovězena nájemní smlouva o používání hasičské zbrojnice ke komerčním účelům a v březnu 2007 byly zahájeny rozsáhlé práce na úpravě vnitřních prostor hasičárny, které byly ukončeny v polovině prosince slavnostním předáním hasičky jejím členům, což po mnoha letech znovu umožnilo využívat všechny prostory zbrojnice pro hasičské účely. Než se tak stalo, bylo třeba provést rozsáhlou rekonstrukci vnitřních prostor celého objektu. Nejobtížnější bylo vybudování do té doby zcela neexistujícího sociálního zařízení, rekonstrukce šaten, revize elektroinstalace, výměna dveří a oken a vybudování zbrusu nové vodovodní a kanalizační přípojky. Součástí rekonstrukce objektu bylo také položení nové dlažby, zateplení stropů, obložení sociálního zařízení a vymalování všech prostor zbrojnice. Většina prací byla prováděna svépomocně nebo za přispění sponzorů, čímž bylo obecnímu úřadu, pod jehož správu hasiči svou činností spadají, ušetřeno velké množství finančních prostředků, které tak mohly být využity k jiným účelům. Členové sboru odpracovali při rekonstrukci hasičky 829 brigádnických hodin. Z nich nejvíce velitel Antonín Hloušek starší. Nejvýznamnější reprezentační akcí roku 2008 pak byla červnová účast račické zásahové jednotky na velkých oslavách 140. výročí založení sboru dobrovolných hasičů ve městě Vyškově (6. 6. 2008). Račickým hasičům zde připadl jeden z nejdůležitějších úkolů. Po celý den předváděli v historických uniformách ukázky hašení požárů nejrůznějšími historickými zařízeními a technikami. Nejdříve se vydali převlečeni do dobových uniforem zdolat za pomoci koňské stříkačky z přelomu 19. a 20. století simulovaný požár, poté následovala ukázka zásahu s automobilovou stříkačkou z 30. let minulého století, a potom zásah s dopravním automobilem T805, který jezdil pomáhat hasit požáry před 50 léty. Vše završili ukázkou současného požárního útoku. Když pak v pozdním odpoledni vypukl simulovaný požár v archivu věže vyškovské radnice, přetransformovali se do postav pracovníků úřadu, kterým oheň odřízl cestu k útěku z ohroženého pracoviště, a předvedli početnému přihlížejícímu publiku záchranu uvězněných osob pomocí skluzu tzv. rukávem z okna radnice, za což byli odměněni mohutným potleskem. O tom, že to Račickým v dobových uniformách opravdu slušelo, svědčí i ten fakt, že se s nimi nechal na památku vyfotografovat i tehdejší starosta města Vyškova RNDr. Petr Hájek. Krásnou tečkou za kalendářním rokem 2008 pak byl velký ohňostroj, který členové sboru připravili pro račické občany 31. prosince na autobusové zastávce.

Úspěšná a mnohostranná činnost probíhala v SDH i v letech následujících.V roce 2009 zakoupil račický sbor od hasičů z Postoloprt za 85 000 Kč cisternovou automobilovou stříkačku CAS 32 Tatra 148, kterou začal v červenci následujícího roku vlastními silami repasovat. I v tomto roce pokračovalo zlepšování protipožárního vybavení a techniky. Avia A 31 byla opatřena ochranným rámem, radiostanicí a novou světelnou rampou, zásahová jednotka obdržela od ministerstva vnitra 7 zásahových kompletů Deva bush fire a 8 párů zásahové obuvi značky Špeciál. Velmi pestrá byla také činnost s mládeží, která se díky svým vedoucím účastnila celé řady různých akcí. V roce 2010 se podařilo úspěšně rozvinout také práci s předškolními dětmi, které pravidelně navštěvují hasičskou přípravku. Samozřejmě, že ani v tomto roce nechybělo několik zásahových akcí. Vedle častého odstraňování padlých stromů z vozovek a čerpání vody ze zatopených sklepních prostor nechyběla ani několikerá likvidace nebezpečného hmyzu, likvidace látek nebezpečných životnímu prostředí a čištění ucpané kanalizace v zámecké parku a ucpaného stavidla rybníka v Račicích. Během roku jednotka zasahovala celkem devatenáctkrát.

Velmi zajímavou akcí roku 2010 byla květnová účast členů sboru na úspěšném pokusu o zápis do Guinnesovy knihy rekordů v dálkové dopravě vody. Akci organizoval Sbor dobrovolných hasičů z Nových Dvorů u Žďáru nad Sázavou. Voda byla dopravována hadicemi v délce 63,46 kilometrů s převýšením pět set jedenačtyřicet metrů a účastnilo se jí 288 požárních sborů z celé republiky o celkovém počtu 2 592 hasičů. Konec roku 2010 patřil zhotovení zbrusu nové střechy na hasičské zbrojnici a závěrečnému silvestrovskému ohňostroji. Všechny práce na výměně střechy probíhaly opět svépomocí, takže díky tomu ušetřili členové sboru obecnímu úřadu, který je majitelem budovy a na opravě se podílel dodáním stavebního materiálu, opět nemalé finanční prostředky. V roce 2010 byl SDH Račice veden výborem v následující složení: Mgr. Libuše Hloušková (starostka), Ing. Zdeněk Stryja (náměstek starosty a hospodář), Antonín Hloušek st. (velitel), Antonín Hloušek ml. (zástupce velitele), Petr Štěpán (strojník), Lubomír Pospíšil (jednatel), Aleš Dias (vedoucí mládeže a předseda KRR), Stanislav Šebesta (referent MTZ a revizor), Lubomír Štěpán (člen výboru) a Jaromír Trnka (člen KRR). Ve funkci kronikáře ve sboru působila PhDr. Dagmar Stryjová. V tomto roce disponovala zásahová jednotka dvěma hasičskými vozidly, a to cisternou CAS 32 TATRA 148 pořízenou v roce 2009 a dopravním automobilem DA 12 AVIA A 31 určeným k přepravě požárního družstva a prostředků potřebných k provedení zásahu. Vozidlo je vybaveno požární stříkačkou PS 12, vodním čerpadlem HONDA WB 30 XT, elektrocentálou HERON 2,8 kW s příslušenstvím, motorovou pilou značky STIHL MS 441 W, pěti kusy DT Saturn S7 a vozovou radiostanicí Motorola GM 360 a ruční CP 040. Jednotka dále využívá také přívěs PPS 12, který získala v roce 2005 převodem od HZS Vyškov. Členové sboru jsou vybaveni zásahovými obleky Fireguard a Bushfire, přilbami Kalisz ZS-03 a obuví značky Zeman a Špeciál.

V současné době je v centru pozornosti račických hasičů vedle pravidelného prověřování akceschopnosti jednotky, výchovy nových následovníků z řad mládeže a účasti na okrskových školeních a aktivech, směřujících ke zvýšení odborností členů, také pořádání přitažlivějších akcí, jako je účast na soutěžích spřátelených hasičkých jednot v Železné u Berouna a v Račicích nad Trotinou, výlety po hradech a zámcích České republiky, návštěva veletrhu Pyros na brněnském výstavišti, HZS na Letišti v Brně, víkendové pobyty v přírodě, účast na okresních soutěžích v požárním útoku a na dalších zajímavých akcích, jejichž hlavním cílem je vedle dobré zábavy také udržení a rozšíření stávající členské základny, která k 1. 1. 2014 čítala 42 členů, z nichž bylo 20 mužů, 3 ženy, 13 školáků a 6 předškoláků. Od roku 2013 je jednotka zařazena do zásahové kategorie č. 3.



Z knihy PhDr. Dagmar Stryjové Městys Račice – historie a současnost

110. výročí SDH Pístovice

Rybářské sdružení Srdíčko

Komunistická strana Čech a Moravy

Církev československá husitská

Sbor Páně Československé církve husistské