Školství

« Zpět

Pro zobrazení článku klikněte na název, stejným postupem článek zavřete.

Základní škola



V prvním díle račické školní kroniky je o počátcích školního vzdělávání dětí a mládeže v Račicích uvedeno:

„Archiv jak farní, tak velkostatku račického nevypravuje ničeho, co by badatele vedlo na stopu, zda-li dříve než v roce 1788 jaká škola v městysi Račicích existovala. Jen jediná poznámka archivu farního konstatuje, že dítky panské (hraběcí), a též úřednické, byly od jednoho řeholního kněze řádu piaristického vychovávány, kdežto děti občanské beze všeho pravidelného školního vyučování zůstávaly. Tatáž poznámka datuje se asi roku 1730.“

Jak se dovídáme z dalších zápisků, první škola byla zřízena roku 1788 v zámeckém areálu v místech, kde se dnes nachází dům čp. 83. Byla vybudována tehdejším majitelem račického panství Antonínem Pavlem hrabětem Braidou, a téhož roku byla i vysvěcena zámeckým kaplanem Jakubem Luňáčkem. Ten se také stal jejím prvním učitelem. V témže roce byly do Račic přiškoleny také Pístovice a Ježkovice. V první školní budově byly děti vyučovány do roku 1848, kdy byla dokončena stavba zbrusu nové školní budovy na Výhonku na čp. 78. K zahájení její stavby dal v roce 1847 pokyn nový majitel račického panství brněnský průmyslník baron Jan Mundy, protože postupem času se ukázalo, že školní budova z roku 1788 je zřízena na velmi nevhodném a pro malé školáky velmi obtížně dosažitelném místě.

Nová škola se skládala z učírny o pěti oknech, kuchyně a skrovné světničky pro učitele. Učebna byla 15 metrů dlouhá a 7 metrů široká a v tomto maličkém prostoru se tísnil na dnešní dobu naprosto nepředstavitelný počet dětí. Podrobné stavy žactva přímo z té doby se sice nedochovaly, avšak např. k roku 1885 existuje údaj, že ve třídě bylo v tomto roce vyučováno 156 dětí, což je dnes číslo opravdu nepředstavitelné. Nová školní budova byla dokončena v prvních měsících roku 1848 a 3. dubna téhož roku sem byly po slavných bohoslužbách božích, konaných v zámecké kapli, odvedeny děti prvním správcem i učitelem této školy Janem Šimečkem. O tom, že stavba školy se těšila v račických vyšších kruzích velké pozornosti, svědčí i ten fakt, že slavnostního průvodu se vedle místního faráře, řídícího a malých školáků osobně účastnil také správce račického velkostatku a další vrchnostenští úředníci.

Jan Šimeček vedl školu do roku 1856, kdy ho v uvedené funkci vystřídal Josef Mlejnek, působící do té doby na račické škole jako podučitel. Po něm se zde jako řídící učitelé dále vystřídali: Vavřín Žalud, Matouš Kotzmann, Albín Kučera, František Kouřil a Bartoň Kalivoda. Jakékoliv bližší údaje však o nich nemáme, protože až do roku 1876 úřední spisy či jakékoliv poznámky ke školnímu inventáři chybějí. První podrobnější informace o dění ve škole máme teprve až díky zápiskům učitele Františka Axmana, který přišel do Račic koncem října 1876. Od něj se dovídáme, že 17. dubna 1854 byly z Račic vyškoleny děti z Ježkovic a 3. února 1873 i děti z Pístovic. Díky zápiskům Františka Axmana se nám dochovalo i složení tehdejších místních školních rad. Předsedou první z nich byl v roce 1869 Tomáš Beneš, místopředsedou Ludvík Sedláček a hospodářem Karel Gryc. Jejími dalšími členy byli: zástupce velkostatku Adolf Schatt, místní katecheta Antonín Král a učitel František Kouřil. Z kroniky se také dovídáme, že v roce 1885 byla račická jednotřídka rozšířena na dvoutřídku.

O Vánocích roku 1886 se také z iniciativy Františka Axmana poprvé konala ve škole vánoční nadílka. Její součástí byla hra Pastýři Betlémští, kterou školní děti předvedly v jedné ze dvou učeben, kde byly současně umístěny také jesličky. Ve druhé učebně byl postaven vánoční stromeček, pod kterým se, dle zápisu školní kroniky, sešlo neuvěřitelných 4520 kusů dárků. Divadelního představení se mimo rodičů účastnilo také velké množství pozvaných hostů ze zámku i z velkostatku a obecní radní. 1. září 1887 byl František Axmann jmenován novým nadučitelem račické dvoutřídní školy. Od roku 1876 současně působil v Račicích také jako varhaník v místním kostele. 1. 9. 1905 byl penzionován a novým řídícím se stal Alois Mergenthal.



5. prosince 1905 přišel na školu jako nový nadučitel Tomáš Kučera, narozený 7. března 1872 v Marefích u Bučovic. Vzhledem k tomu, že račická škola byla doslova přeplněna žactvem, zaměřil veškeré své úsilí na postavení zbrusu nové školní budovy, což se mu po dvou letech nadlidského úsilí skutečně podařilo. V listopadu 1907 byla provedena úplná kolaudace nově postavené budovy a 20. listopadu v ní bylo zahájeno pravidelné vyučování. 1. června 1947 byla umístěna do budovy základní školy mateřská škola, pro jejíž potřeby byly uvolněny všechny přízemní místnosti. MŠ a ZŠ byly umístěny v jedné budově do roku 1981, kdy byla základní škola v Račicích zrušena a děti školou povinné začaly dojíždět do ZDŠ v Drnovicích.

K dalším podstatným změnám došlo k 1. září 1994, kdy se do školní budovy znovu vrátil první a druhý postupný ročník základní školy. K 1. lednu 2003 byla zrušena funkce ředitelky MŠ a a novou ředitelkou obou škol se stala Mgr. Lidmila Hrdová, která nastoupila do funkce ředitelky ZŠ 1. září 2002. Od 1. srpna 2006, kdy Mgr. Lidmila Hrdová odešla do důchodu, se novou ředitelkou ZŠ i MŠ stala Mgr. Olga Harásková, která stála v jejich čele do 30. 6. 2013. Celý úřední název školy zněl Základní škola a Mateřská škola Račice-Pístovice, příspěvková organizace. Počínaje 1. červencem 2013 se novou ředitelkou školy stala račická rodačka Lenka Šimková. Vzhledem k nedostatku školních dětí však již nebyla k 1. září 2013 otevřena žádná třída ZŠ a do roku 2016 se počítá s jejím úplným zrušením.

Z knihy PhDr. Dagmar Stryjové Cestička do školy

Tomáš Kučera

řídící učitel a budovatel nové budovy ZŠ


Nejvýraznější račickou učitelskou osobností, která se významně zapsala do její historie, je předválečný řídící učitel Tomáš Kučera, který se zasloužil především o vybudování nové školní budovy na čp. 170, která tu stojí doposud. Narodil se 7. března 1872 v Marefích u Bučovic jako předposlední dítě rolníka Jana Kučery. Dětství a mládí prožil v rodných Marefích. Zde absolvoval obecnou školu a odtud si také odnesl do života lásku k práci se dřevem, protože jeho tatínek byl vyučený kolářem. Měšťanku začal navštěvovat v nedalekých Bučovicích, avšak na konci třetího ročníku přešel do Slavkova. Poté pokračoval v dalším studiu na učitelském ústavu v Brně, kde také v roce 1892 úspěšně odmaturoval. Tzv. vysvědčení zralosti obdržel 14. července 1892. Později často vzpomínal na svého učitele, v té době již známého hudebního skladatele Leoše Janáčka, který ho učil hře na varhany.

Jeho prvním učitelským působištěm se po jednoroční vojenské službě v Olomouci staly Tučapy, kam byl ustanoven jako zatímní podučitel. 13. listopadu 1903 byl jmenován dekretem zemské školní rady definitivním učitelem na trojtřídní obecné škole v Křenovicích u Slavkova. 5. prosince 1905 následovalo přeložení do Račic, které se mu od této chvíle stávají až do konce života jeho druhým domovem. Stál u zrodu zdejší tělocvičné jednoty Sokol, ve které od jejího založení až do roku 1912 zastával funkci starosty.

Vedle sportu věnoval Tomáš Kučera velkou pozornost také hudbě. Uměl hrát výborně na klavír, varhany, housle a violu a v roce 1910 založil v Račicích hudební kvarteto, jehož členy byli: J. Dvořák z Pístovic (první housle), nadučitel Jan Jeřábek z Pístovic (druhé housle), Tomáš Kučera (viola) a učitel Říha z Ježkovic (violoncello). Střídavě hrávali na školách v Račicích, Pístovicích a Ježkovicích a měli i veřejná vystoupení v hotelu Střelec v Račicích. Největší pozornost však Tomáš Kučera věnoval místní škole. Významnou měrou se zasloužil především o stavbu nové školní budovy, která byla postavena v roce 1907 nákladem 42 813 korun. Díky tomu mohla být račická škola rozšířena na trojtřídku s paralelkou. Vzhledem k tomu, že ve škole propagoval i pokrokové vyučovací metody, dostával se často do sporu s církví i vedoucími úředníky račického velkostatku, což se negativně projevilo po vypuknutí první světové války. V roce 1916 musel narukovat do rakousko-uherských zákopů, kam odcházel s poznámkou „politisch verdächtig“, tj. politicky podezřelý. Kučerovým prvním vojenským působištěm se stalo městečko Hall u Insbrucku, poté následovala Vídeň a Miškolc, odkud byl odeslán na italskou frontu. Kvůli výše uvedené poznámce však byl všude vystaven silné persekuci ze strany rakouských vojenských orgánů, jež vyvrcholila u Asiaga přidělením k těžkým výkopovým pracím, které mu podlomily zdraví. Onemocněl tuberkulózou. Ve velmi zuboženém stavu byl proto v březnu 1918 odeslán domů, kde 25. srpna 1918 zatlouklo jeho šlechetné srdce naposled. Zemřel ve věku 46 let. Pohřben byl na hřbitově u sv. Martina v Lulči. Na prostém náhrobku si můžeme přečíst následující verše: „Postůj zde, mládeži milá, slzou díků rov ten skrop, hlavu moudrou země skryla, pěstouna tvého tu hrob.“

Kučerovu osobu dodnes připomíná pamětní deska s jeho obrázkem vsazená do zdi ve vestibulu školní budovy, kde je uvedeno: „Tomáš Kučera budoval tuto školu, vyučoval v ní od roku 1907 do roku 1915 a 25. 8. 1918 v ní zemřel jako oběť rakouské válečné persekuce.“

Z knihy PhDr. Dagmar Stryjové Cestička do školy

Mateřská škola


Mateřská škola byla zřízena v Račicích Výnosem školské rady ze dne 19. 6. 1947 č. E –1830/1-I/2 s platností od 1. června 1947. Byla umístěna v budově základní školy, pro jejíž potřeby byly uvolněny všechny přízemní místnosti. Provoz Mateřské školy byl zahájen 1. října 1947. Hned v jejích počátcích do ní bylo zapsáno 35 dětí, průměrná denní docházka činila 25 dětí. První učitelkou MŠ byla Libuše Handlířová. Vedením školy byl pověřen ředitel ZŠ Josef Kolář. 1. února 1950 odešla Libuše Handlířová na mateřskou dovolenou a 1. března 1950 byla na školu ustanovena jako pěstounka Pavla Myslínová narozená 1. března 1931 v Olšanech u Vyškova. 5. října 1949 bylo při MŠ ustaveno Sdružení rodičů a přátel školy, jehož první předsedkyní se stala Marie Veselá. 1. listopadu 1949 bylo zavedeno také stravování. Podávalo se mléko, čaj nebo káva a rohlík. Náklady byly hrazeny z příspěvků MNV a sociálního referátu ONV ve Vyškově. Od 1. září 1950 začala na MŠ působit jako učitelka Božena Gottvaldová z Račic, která byla dnem 1. února 1951 ustanovena její ředitelkou.

Po sloučení Račic s Pístovicemi v jednu obec nazvanou Račice-Pístovice začala od školního roku 1961/62 na MŠ působit jako výpomocná učitelka Irena Adamcová, roz. Teuchnerová z Pístovic. Počínaje 1. zářím 1961 byl v mateřské škole zaveden celodenní provoz, což s sebou přineslo i změnu stravování. Od tohoto dne byly dětem podávány přesnídávky, obědy a svačiny. Kuchařkou se stala Markéta Urbanidesová, vedoucí školního stravování byla ředitelka MŠ Božena Gottvaldová. Spolu s mateřčátky se od tohoto dne stravovaly ve školní jídelně také děti ze základní školy, jejichž matky byly přes den zaměstnány. Denně se vařilo 55 až 60 obědů. V dalších letech se v jídelně jako kuchařky vystřídaly: Jarmila Peterková, Jaromíra Smílková a Marie Sedláková, která přišla na MŠ v roce 1971, a poté zde setrvala jako kuchařka do roku 2003, tedy plných 32 let. Jako pomocná kuchařka jí po několik let vypomáhala Anděla Weitrová z Pístovic. V současné době působí na škole ve funkci kuchařky Blanka Chaloupková z Račic.

31. března 1967 odešla ředitelka MŠ Božena Gottvaldová do výslužby a její nástupkyní se stala Irena Adamcová z Pístovic. Jako nová učitelka sem byla přidělena Marta Kopřivová, rozená Kyliánová z Račic. Není zajisté bez zajímavosti, že račická MŠ byla první mateřskou školou na okrese, kam dojížděly děti autobusem z vedlejší obce, z Pístovic.Ve školním roce 1976/77 bylo otevřeno druhé oddělení školy, čímž se zvýšil počet dětí na 52.



MŠ a ZŠ byly umístěny v jedné budově do roku 1981, kdy došlo k rozsáhlým změnám. V tomto roce byl první stupeň Základní školy v Račicích zrušen a děti školou povinné začaly dojíždět do ZDŠ v Drnovicích. Irena Adamcová vedla MŠ do 31. 7. 1989, kdy také ona odešla na zasloužený odpočinek. V tentýž den přišla do Račic jako nová učitelka Jitka Lešáková, která se stala současně i novou ředitelkou MŠ. K 1. 8. 1989 bylo do mateřské školy zapsáno 54 dětí, z nichž 8 bylo z Pístovic. První oddělení v počtu 23 mateřčátek ve stáří dva a půl až čtyři léta vyučovala do 31. 7. 1989 spolu s Boženou Šebelovou Irena Adamcová, od tohoto data pak nová ředitelka Jitka Lešáková, druhé oddělení o 31 dětech měly na starosti Anna Jankůjová a Vlasta Teuchnerová.

Pod vedením Jitky Lešákové škola ožila. Pro rodiče i širokou veřejnost byly každoročně nacvičovány veršované pohádky ke Dni matek, konaly se vánoční koncerty v zámecké kapli spojené s živým Betlémem před radnicí, slavily se Velikonoce, malovala vajíčka, kamínky a pořádala se celá řada dalších akcí. K dalším podstatným změnám došlo k 1. září 1994, kdy se do školní budovy znovu vrátil první a druhý postupný ročník základní školy. Postupně docházelo také ke zlepšování životního prostředí. Např. v roce 2007 bylo vybudováno v prostorách školní zahrady dětské hřiště, na jehož rekonstrukci vynaložil obecní úřad částku 265 416 Kč.

Jitka Lešáková vedla MŠ do 1. ledna 2003. Po jejím odchodu byla ředitelská funkce na MŠ zrušena a mateřská škola byla opět sloučena s prvním stupněm neúplné ZŠ. Novou ředitelkou obou škol se stala Mgr. Lidmila Hrdová, která nastoupila do funkce ředitelky ZŠ 1. září 2002. Vzhledem ke stále se snižujícímu počtu dětí ve škole se k 1. lednu 2003 snížil počet učitelek MŠ na dvě. Do roku 2007 zde působily jako učitelky Anna Jankůjová a Božena Šebelová, po odchodu Anny Jankůjové do důchodu zaujala její místo Lenka Šimková z Račic. Od 1. srpna 2006, kdy Mgr. Lidmila Hrdová odešla na zasloužený odpočinek, se novou ředitelkou ZŠ i MŠ stala Mgr. Olga Harásková, která stála v jejich čele do 30. 6. 2013. Celý úřední název školy zněl Základní škola a Mateřská škola Račice-Pístovice, příspěvková organizace.

Počínaje 1. červencem 2013 se stala novou ředitelkou školy račická rodačka Lenka Šimková. Vzhledem k nedostatku dětí již nebyla k 1. září 2013 otevřena žádná třída ZŠ a do tří let se počítá s jejím úplným zrušením.

Z knihy PhDr. Dagmar Stryjová Cestička do školy

ZŠ, OU a DD

Základní škola, Odborné učiliště a Dětský domov, Račice, Zámek 1



1. dubna 1959 byla zřízena v budově místního zámku zvláštní škola. Měla čtyři třídy o 59 žácích. Výchovný personál tvořili tři učitelé, šest vychovatelek, tři kuchařky, dvě uklízečky, domovnice, účetní a ředitel školy Vladimír Hanák. V dalším školním roce se počet tříd rozrostl na šest, protože 15. října 1959 byla zřízena v prostorách zámku také učňovská škola. Prvním učebním oborem byl košíkář, který však byl ve školním roce 1963/64 pro nedostatek pracovních příležitostí zrušen. 5. ledna 1960 byla zřízena jedna třída oboru zahradník. Na počátku školního roku 1960/61 došlo ke změně názvu školy, která se od této chvíle nazývá Zvláštní škola internátní (ZvŠI) a Zvláštní učňovská škola internátní Račice (ZUŠI). Ve školním roce 1965/66 bylo na ZUŠI celkem šest tříd a na ZvŠI tři třídy. Místo zrušeného oboru košíkář byl nově zřízen učební obor obuvník-opravář. Rozpočet školy měl v tomto školním roce činit 828 tisíc korun, avšak jeho skutečná výše se nakonec vyšplhala na 903 tisíc korun. 1. března 1967 byl jmenován do funkce vedoucího vychovatele Alois Jeřábek. Ve školním roce 1967/68 bylo ve škole zaměstnáno 10 učitelů, 18 vychovatelů a 22 správních zaměstnanců. Pravidelně jedenkráte týdně sem docházel školní lékař a psychiatr. Nově zahájilo svou činnost i pět zájmových kroužků, a to chovatelský, pěstitelský, tělovýchovný, údržbářský a loutkařský a žáci začínají úspěšně reprezentovat školu také v celé řadě různých krajských a celostátních soutěží. Ve školním roce 1968/69 bylo v prostorách školy 29 žáků s nařízenou ústavní výchovou. Ve školním roce 1969/70 se zvýšil počet žáků i zaměstnanců školy. O 93 dětí se od této chvíle staralo 60 stálých zaměstnanců. V následujícím školním roce se rapidně zvýšil počet žáků se soudně nařízenou ústavní výchovou. Z 85 žáků školy jich bylo plných 40. 1. září 1971 byl jmenován do funkce zástupce ředitele Jan Adamec. K řadě změn v životě žáků i v organizaci výuky pak došlo zejména v průběhu 70. a 80. let 20. století. Ve školním roce 1974/75 byl zaveden nový učební obor malíř pokojů a od školního roku 1980/81 byla v 1. ročníku ZvŠI i v 1. ročníku ZvOU zahájena výuka podle nové školské koncepce. K 1. lednu 1980 škola přestala být samostatnou rozpočtovou organizací a od této chvíle se stala zálohovou jednotkou Jihomoravského krajského národního výboru Brno. Ve školním roce 1982/83 došlo ke zřízení pobočky ZvOU Račice v Holešově, kam byla počínaje 1. zářím 1982 umístěna první třída učebního boru zemědělská výroba a první třída učebního oboru textilní výroba.

K další významné změně došlo ve školním roce 1985/86. V tomto roce odešel do důchodu dosavadní ředitel školy V. Hanák, který poté působil na škole ještě půl roku jako řadový učitel, a novým ředitelem byl k 1. září 1985 jmenován Mgr. František Vlk působící do této chvíle jako ředitel na ZŠ Leninova 5 ve Vyškově. Současně došlo ke změně i na postu zástupce ředitele školy. Jan Adamec odešel v důsledku dlouhodobé nemoci do invalidního důchodu a jeho nástupkyní se stala Eva Košťálová, kterou následujícího roku vystřídala v uvedené funkci Zdeňka Wasserbauerová. Vedoucím odborného výcviku byl jmenován Vladimír Žůrek, jehož 1. června 1987 vystřídal ve funkci Ing. Ivo Bárek. Předsedkyní odborů byla v té době Slavomila Janušová. K tradičním učebním oborům zahradník a malíř pokojů přibyly dva dvouleté učební obory zedník a dlaždič, které začaly být vyučovány od 1. září 1986. Jejich učni byli soustředěni v jedné třídě po osmi žácích. Ve školním roce 1987/88 byl otevřen tříletý učební obor zedník.

Stejně jako škola procházela v té době četnými změnami a stavebními úpravami také zámecká budova. Podrobnou informaci o stavebních změnách a úpravách, které od roku 1960 v zámecké budově probíhaly, nám podávají dokumenty, uložené dnes v archívu Státního památkového ústavu v Brně. Z nich se např. dovídáme, že v květnu 1962 byl stav některých částí hradeb v tak katastrofálním stavu, že vedení ústavu po komisionelní prohlídce zámku doporučilo nárokovat opravu opěrných zdí, které hrozily sesutím celých částí, urychleně provést úpravu fasádních omítek na dvorní i venkovní části budovy, protože celé části této omítky opadávají, přikročit k urychlenému zabezpečení opravy bobrové krytiny a zajištění zdiva.

Ze zápisů z dalších let se dovídáme, že v roce 1972 byla provedena podle pokynů zástupců Krajské památkové péče Brno oprava zámecké fasády, po které v roce 1976 následovala výměna oken ve druhém patře zámku. V roce 1986 byla střecha pokryta měděným plechem, protože v mnoha místech zatékalo. Ve školním roce 1986/87 bylo zahájeno budování ústředního topení a důkladnou rekonstrukcí prošly také zámecké komíny. V roce 1986 se začaly bortit opěrné hradební zdi obou zámeckých budov, což si vyžádalo jejich statické zabezpečení. V roce 1988 provedli všechny práce s tím spojené pracovníci podniku Unigeo Rýmařov. Statické zajištění hradeb si vyžádalo částku 595 tisíc korun. Velkým svátkem byl pro všechny zaměstnance i žáky školy 4. březen 1988, kdy se na zámku uskutečnila u příležitosti MDŽ slavnostní schůze, jejíž součástí bylo slavnostní uvedení nové kotelny a nově vybudovaného ústředního topení do provozu.

Novou etapu v historii zámku i školy s sebou přinesly události revolučního roku 1989 a po něm následující demokratizace veřejného i politického života. Mgr. František Vlk, vedl školu do 14. 7. 1992, kdy ho v uvedené funkci vystřídal Ing. Ivo Bárek. Když pak na jaře 1993 došlo k jeho jmenování ředitelem nově vzniklé akciové společnosti Respono, byla vedením školy dočasně pověřena jeho zástupkyně Lenka Hušková. Koncem roku 1993 bylo vypsáno konkursní řízení, ze kterého vyšla vítězně račická rodačka Mgr. Libuše Hloušková. Ta se také k 1. lednu 1994 stala novou ředitelkou školy a v uvedené funkci působila do 30. 6. 2014, kdy byla škola na zámku zrušena a její žáci přesunuti do obdobného zařízení ve Vyškově. Pod jejím vedením bylo dále pokračováno v zabezpečování zámeckých hradeb, zajišťování věží, opravách kamenného schodiště, úpravách interiéru zámku a především pak v restaurování nádherné reliéfní výzdoby zámeckého nádvoří, jež byla po složitých jednáních zahájena v roce 1999. Jak náročná byla restaurátorská práce, a jaké byly její výsledky, bylo podrobně popsáno v roce 2001 Ing. arch. Janem Bradnou ve třetím čísle časopisu Zprávy památkové péče v článku „Zámek Račice, popis složité a mimořádné restaurátorské práce“.

Také v prvním desetiletí 21. století proběhla na zámku řada stavebních oprav a úprav. Došlo k celkové rekonstrukci kotelny, která byla nejdříve převedena z tuhých paliv na lehký topný olej, a po plynofikaci Račic byla v roce 2005 plynofikována. Od roku 1999 byla postupně provedena oprava fasády nádvoří, vyměněna okna v přízemí a v 1. patře zámku, zrestaurovány reliéfy na nádvoří, dokončena sanace hradeb kolem zámku a zahájeno zavážení jámy před zámkem. Na školní zahradě byly vybudovány nové vazárny a skladové prostory. V objektu kovárny, kde jsou učebny dlaždičů, malířů, šatny zedníků a aranžérů, byla vybudována nová cvičná kuchyně, šatny a sociální zařízení pro učební obor kuchař. Ve školním roce 2004/05 prošla rozsáhlou rekonstrukcí školní kuchyně a jídelna, současně byly rekonstruovány nákladem 17 milionů korun prostory Podzámčí na dětský domov. Jejich slavnostní otevření se konalo 29. ledna 2005 za účasti řady hostů, mezi nimiž nechyběl ani zástupce krajského hejtmana dr. Poledník. V roce 2005 došlo také k modernizaci části sociálního zařízení a v dalších letech k postupné rekonstrukci internátu pro dojíždějící žáky v Podzámčí.

Současně se měnila také skladba učebních oborů, organizace školy, zřizovatelé a samozřejmě i její název, který se za posledních 10 let změnil celkem 7x. Z toho naposledy v roce 2006, od kdy nesla škola název Základní škola, Odborné učiliště a Dětský domov, Račice, Zámek 1. Zřizovatelem školy byl Krajský úřad Jihomoravského kraje. Zatímco ve školním roce 1992/93 měla škola celkem 4 třídy zvláštní školy se 41 žáky a 10 tříd odborného učiliště se 150 žáky, z nichž chlapci se vzdělávali v oborech zahradník, malíř, natěrač, dlaždič a zedník, a dívky v oborech kuchařka a švadlena, probíhala ve školním roce 2005/06 v důsledku všeobecného trendu poklesu dětí ve školách výuka v jedné třídě ZŠ s výukovým programem zvláštní školy a v 5 učebních oborech (zedníci, dlaždiči, švadleny, kuchaři a aranžéři). Pro nezájem ze strany žáků a jejich rodičů nebyl otevřen učební obor malíř. Ve školním roce 2006/07 byl otevřen nový učební obor cukrář. Ve školním roce 1992/93 bylo na obou školách zaměstnáno celkem 77 pracovníků, z nichž bylo 14 vychovatelů, 30 učitelů a 33 správních zaměstnanců. Do roku 2005 se jejich počet snížil na padesát (10 učitelů, 10 učitelů odborného výcviku, 11 denních a 7 nočních vychovatelů a 12 správních zaměstnanců). Snižování počtu zaměstnanců pokračovalo z důvodu celostátního úbytku dětí i v letech následujících a v roce 2013 začalo být uvažováno o úplném zrušení školy, ke kterému došlo k 30. 6. 2014.

Z knihy PhDr. Dagmar Stryjové Cestička do školy

Tvorba tohoto webu: www.servis-pc-vyskov.cz I David Viktorin 2014 - 2016
© PhDr. Dagmar Stryjová 2014 - 2016 - chráněno autorským právem