Slavnostní předání opraveného rybníčka
Srdíčko veřejnosti a jeho historie

« Zpět

31. května 2016 proběhlo v Račicích slavnostní předání nově rekonstruovaného rybníčku Srdíčko veřejnosti. Slavnostní akt provedl společně se starostou Račic-Pístovic místopředseda Parlamentu ČR Ing. Ivo Bárek, hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Michal Hašek a výrobní ředitel společnosti Ekostavby Brno Ing. Libor Vajík.

V rámci náročných oprav, probíhajících od září 2015 do dubna 2016, prováděných společností Ekostavby Brno, došlo k celkové rekonstrukci rybníčku pod zámkem, o níž současný starosta Račic Lubomír Pospíšil ve svém projevu uvedl:

„31. května 2016 předáváme rybníček do užívání veřejnosti po celkové opravě, jejíž součástí byla rekonstrukce výpustného zařízení, naprojektované na stoletou vodu, sanace hráze metodou překrývaných injektážních vrtů, odbahnění zátopy, oprava opevnění hráze, rekonstrukce rozdělovací šachty a další vedlejší práce. Celkové náklady činily 7 026 254,74 Kč, z toho obdržená dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje byla 5 977 000 Kč, vlastní náklady obce Račice-Pístovice činily 1 045 254,74 Kč. Rybníček bude sloužit rybářům a Rybářskému sdružení Srdíčko k chovu a lovu ryb, občanům a návštěvníkům obce k rekreaci a v neposlední míře bude sloužit jako požární nádrž pro zásahovou jednotku JP Račice.“

Poté se ujal slova hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Michal Hašek, který vyjádřil velkou spokojenost s opraveným vodním dílem. Svůj projev zahájil slovy:

„Vážený pane senátore, pane starosto, dámy a pánové a milý kapře, který budeš za chvilku první symbolickou rybou v opraveném rybníce. Jsem velmi rád, že jsem k vám dnes odpoledne mohl přijet, protože přiznávám, že jsem marně pátral v paměti, jestli jsem za oněch osm let jako hejtman byl u slavnostního otevření nějakého rybníka, byť opraveného. Byl jsem u spousty opravených škol, silnic, hasičských zbrojnic, předával jsem hodně hasičských cisteren, ale rybník s takovýmto nákladem Jihomoravské kraje je to opravdu první…“

Velkou spokojenost s odvedenou prací vyjádřil ve svém projevu také místopředseda Senátu Parlamentu ČR Ing. Ivo Bárek. Po slavnostním přestřižení pásky byl poté vpuštěn do rybníka i symbolicky první kapr a krátce na to se do jeho vod ponořil i historicky první plavec, 85letý račický občan pan Sedlák. Celá akce byla zakončena malým občerstvením pro přítomné.

Z historie rybníčka

O historii rybníčka Srdíčko je v Kronice Městyse Račice v zápise vztahujícímu se k roku 1936 na str. 41 uvedeno:

V srpnu přemýšleno, jak zpříjemniti pobyt v městysi letním hostům a jak by mělo býti postaráno o jeho úpravu. Na návrh starosty usneseno pomýšleti na ustavení okrašlovacího spolku, který v první řadě by se staral o zřízení koupaliště, kterého Račice velmi postrádaly. Opatřeny stanovy spolku a podány ku schválení zatímním výborem. Hned po ustavení se zatímního výboru bylo jednáno s novým správcem velkostatku lesmistrem p. Františkem Lischkou o pronajmutí rybníčka pod zámkem. Při jednání starosty obce projevil pan lesmistr velký zájem pro zamýšlený podnik. Slíbil, že bude žádost Okrašlovacího spolku u majitele panství podporovati. Jsouc jista přímluvou správce velkostatku u majitele panství, odebrala se k tomuto deputace sestávající se starosty obce p. Al. Köhlera a Ant. Jůruje. Pan ze Schöllerů deputaci přijal a jsa již o žádosti zpraven p. lesmistrem, svolil, by rybníček byl Okrašlovacímu spolku najat za 20 Kč ročně. Po schválení stanov ustavil se ihned nový výbor, jehož předsedou stal se starosta obce Jan Jeřábek. Spolek hned na počátku čítal 25 členů zakládajících a 89 přispívajících. Spolek ihned jal se činiti přípravy ku zřízení koupaliště. Velkostatek stromy, které svými větvemi zakrývaly skoro celý rybníček, vykácel, voda vypuštěna. Nastala starost, co s bahnem, kterého bylo v rybníčku až 60 cm. Spolek očekával, že rolníci bahno z rybníku sami vyvezou, ale byl zklamán. Rolníci neuznávali cenu bahna pro své pole a louky a vyváželi bahno jen pod podmínkou, že jim toto bude v rybníku nakládáno na vozy a doma z těchto i skládáno. S vyklízením počato dne 18. listopadu 1935. Rolníky bahno nestálo ani haléře. Při pracích vedli dozor starosta obce, vrchní str. v. v. Josef Václavek a šafář v. v. Vincenc Frič. Obtíží bylo při tom mnoho a zdálo se, že nebudou překonány. Pevná vůle opatřiti obci řádné koupaliště však zvítězila a rybníček upraven přizděním hráze a zřízením trojích betonových schodů. Po ukončení těchto prací napuštěn rybník ihned vodou. Celkový náklad činil asi 16 000 Kč. Od ministerstva sociální péče dostalo se obci na intervenci poslanců Šamalíka a Poláka podpory 3 000 Kč. Obci zůstal dluh  6000 Kč, za kterýžto dluh ručí Okrašlovací spolek. Aby dluh tento byl zaplacen a aby nadále spolek mohl se o úpravu starati, zavedla obec s povolením zemského úřadu dávku z přechodného ubytování. Letní hosté zaplativší tuto dávku mají pak volnost používat koupaliště po celou dobu pobytu zdarma.



Z jara v roce 1936 staral se Okrašlovací spolek o dohotovení koupaliště a úpravu jeho okolí. Postaveny šatny, chodníky vysypány pískem a zhotoven dostatečný počet lávek k odpočinku. Koupaliště přilákalo i vetší počet letních hostů, kteří s úpravou a zřízením koupaliště velmi byli spokojeni. Jedinou závadou bylo deštivé počasí, které se dostavilo v červenci a srpnu. Tímto také velmi utrpěly práce žňové.“

Z račické kroniky se dále dovídáme, že Okrašlovací spolek existoval v Račicích do roku 1952, kdy byl z rozhodnutí ONV Vyškov zrušen. Uvedený krok byl odůvodněn tím, že od roku 1946 nevyvíjí žádnou činnost. Po zrušení Okrašlovacího spolku byl rybníček obhospodařován Rybářským spolkem Vyškov, který zde pravidelně pořádal rybářské závody a různé akce. V dalším kronikářském zápisu z roku 1956 se pak na str. 220 dočítáme, že v té době začala hladina rybníčka postupně klesat z důvodu průsaku vody hrází. Proto bylo v roce 1956 přistoupeno k její opravě, kterou brigádnicky prováděli členové místního Sboru dobrovolných hasičů. A jak se dovídáme z jejich kroniky, oprava byla velice náročná, protože hráz bylo třeba nejdříve rozebrat do hloubky čtyř metrů, a poté ji znovu pracně vystavět. Práce probíhaly o sobotách a nedělích a trvaly  4 roky. Odpracováno při nich bylo na 1 600 brigádnických hodin. Takto poté existoval rybníček až do roku 2007, kdy bylo nutné z důvodu průsaku vody opět přistoupit k rekonstrukci hráze, na kterou obdržela obec dotaci od Jihomoravského kraje ve výši 350 000 Kč. Stavební povolení bylo vydáno k 16. 8. 2007 a kolaudace díla, které bylo svěřeno firmě VESO s.r.o., proběhla 11. 12. 2007. Celkové náklady na opravu hráze si vyžádaly částku 394 166,90 Kč. Průsaku vody se však betonovou záplatou zabránit nepodařilo, a proto bylo v roce 2009 nutné přistoupit k opětovné opravě hráze znovu.

Po jejím provedení hledalo vedení OU způsob, jak opravený rybník vhodně využít. Jeho prvotním záměrem bylo, aby byl rybník i nadále využíván Rybářským sdružením Vyškov k chovným účelům. Avšak jednání s vedením sdružení nevedla k žádné dohodě. Počátkem roku 2010 se nakonec do celé věci vložili místní občané Oldřich Konečný a Miroslav Benc, kteří založili Rybářské sdružení Srdíčko. Jeho předsedou se stal račický občan Radim Gryc, správcem rybníčka Oldřich Konečný. Dne 12. června 2010 podepsali členové sdružení s vedením OU smlouvu o výpůjčce parcely č. 75 (vodní plocha o výměře 2261 m2) a parcely č. 76/1 (ostatní plocha o výměře 3886 m2) na dobu určitou do 31. 12. 2015. Od této chvíle začalo být Srdíčko využíváno nejen k rekreaci a odpočinku, ale i k chovu a lovu ryb. Prvotní zarybnění bylo provedeno na náklady obce kaprem a amurem, druhotné zarybnění již provedli členové sdružení z vlastních prostředků. Sportovní rybolov byl poprvé slavnostně zahájen 3. 7. 2010. K datu 22. 1. 2011 mělo sdružení 16 členů. Nedílnou součástí jeho činnosti byla vedle chovu a lovu ryb také brigádnická činnost, která byla zaměřena hlavně na odstraňování náletových porostů, sečení trávy, čištění vodní plochy, udržování pořádku kolem rybníčku, provádění nátěrů zábradlí, laviček a drobné opravy.

Tvorba tohoto webu: www.servis-pc-vyskov.cz I Bc. David Viktorin 2014 - 2018
© PhDr. Dagmar Stryjová 2014 - 2020 - chráněno autorským právem