Mnichov 1938 a Račice

« Zpět

Hlavní štáb nevybojované války




Zámek Račice měl sehrál velmi důležitou úlohu v kritických zářijových a říjnových dnech roku 1938, kdy se všemi opuštěná Československá republika připravovala na schylující se válku s Hitlerovým Německem. V té době sem byl umístěn generální štáb Československé armády včetně velícího generála Ludvíka Krejčího, který měl odsud řídit vojenské operace Československé armády. Pro potřeby vojska byly zabrány oba zdejší hostince i Sokolovna. Račice v té době jen o vlásek unikly úplnému zničení, protože poslední majitel račického panství Phillipp von Schoeller se po válce zmiňoval, že v Kottingbrunnu u Vídně byla umístěna letka bojových letadel, která měla v případě vojenského odporu Českosloveska za úkol srovnat zámek i s vesnicí se zemí. O tom, že říšská branná moc byla v té době o veškerém dění v ČSR velmi dobře informována, svědčí i to, že týden před vyhlášením všeobecné mobilizace se objevil v Račicích bývalý německý vyslanec v Rakousku Franz von Pappen, který již tehdy svému hostiteli baronu Františku Dillerovi načrtnul, jak se bude celá situace dále vyvíjet. Ve svých propočtech se skutečně příliš mnoho nezmýlil.

Generál Krejčí dorazil i se svým štábem do Račic 26. září 1938 večer. Ostatní vysocí štábní důstojníci hlavního velení sem přijeli přímo ze svých mobilizačních center. 3. oddělení štábu (operační) bylo umístěno na zámku, generál Krejčí v Doblhoffově vile dole ve vesnici. Současně s hlavním velením bylo do obce dislokováno také velitelství telegrafního vojska, které bylo umístěno v budově zdejší školy, a velení polních pošt, jež našlo útočiště v budově hostince Střelec. Umístění dalších složek v okolí bylo následující: 1. oddělení štábu (organizační) sídlilo v Pístovicích, 2. oddělení štábu (zpravodajské) zůstalo ve Vyškově a 4. oddělení štábu (materiální) bylo v Lulči. Výjimku tvořilo 5. oddělení štábu (dopravní), které bylo dislokováno v Přerově. Velitelství letectva bylo v Nemojanech ve mlýně Chobot, velení intendanční služby bylo soustředěno v Drnovicích. Jak po válce vzpomínali někteří obyvatelé, např. Josef Horníček z Račic, v kritických zářijových dnech se zde dokonce objevil i člen generálního štábu francouzské armády generál Louis Faucher. Na poradách zaznělo přesvědčení, že československé branné síly jsou schopny i několik týdnů čelit nepříteli a umožnit tak spojencům zasáhnout do boje. Do hry však vstoupila vysoká evropská politika a vláda byla přinucena jednat o Hitlerových požadavcích. Dramatické zářijové dny na račickém zámku neměly svého vyvrcholení a po zabrání československého pohraničního území skončila i úloha hlavního velení v Račicích. Dne 30. září odpoledne odjela do Prahy větší část 3. oddělení a 8. října opustili vesnici i jeho poslední příslušníci. Místo nich dorazil na zámek generál Vojtěch Luža se svým štábem, jehož úkolem bylo postupné vyklizování pohraničních oblastí a zabezpečování nové hranice. Příslušníci štábu zde poté setrvali do 23. října, kdy se také oni s Račicemi rozloučili. Po skončení druhé světové války zachytil tehdejší poválečný račický kronikář Jaroslav Kotoulek výše uvedené dramatické události v obecní kronice následujícími slovy:


„V neděli 25. září přijeli do Račic dva podplukovníci, ubytovatelé, a zabrali k vojenským účelům celý zámek, sály všech tří hostinců a všechny prázdné byty. Nato se v pondělí přistěhoval do Račic hlavní štáb velitelství operujících armád s krycím názvem Palacký z Prahy. Rovněž velitelství 12. telegrafního vojska, jež bylo součástí hlavního štábu velitelství operujících armád, mělo své stanoviště v Račicích ve dvou učebnách zdejší obecné školy čp. 170. Mimo jiné mu podléhala ústředna polních pošt v Přerově, a tím i třídírny polních pošt a jednotlivé polní poštovní úřady. Nyní následoval celý týden horečného napětí a neklidu. Vojska přibývalo, kol obce byly nastavěny kulomety a protiletadlová děla. Události toho týdně pak pokračovaly následovně: Hlavní velící generál Krejčí v té době svolal do Račic velitele všech armád a sborů, aby s nimi projednal možnost zásahu armády. Padl zde i návrh na vytvoření nové, čistě vojenské vlády bez generála Syrového. 6. října nařídila vláda demobilizaci. Hlavní stan Palacký odjíždí z Račic do Prahy a místo něho sem přijíždí štáb Jirásek. Následkem demobilizace odcházelo část po části vojsko umístěné v Račicích z vesnice. Po jeho odchodu nastal v obci klid.“

Tolik v krátkosti o oněch pohnutých událostech roku 1938, které se tak hluboce vepsaly nejen do historie Račic, ale i historie celého našeho národa. Řadu dalších zajímavostí, fotografií a podrobností o pohnutých dnech podzimu 1938 v Račicích si mohou milovníci historie přečíst v publikaci Dagmar Stryjové - Městys Račice, historie a současnost, která vyšla v roce 2009 u příležitosti 85. výročí založení obecní kroniky.

Tvorba tohoto webu: www.servis-pc-vyskov.cz I David Viktorin 2014 - 2017
© PhDr. Dagmar Stryjová 2014 - 2017 - chráněno autorským právem