Historie radniční budovy v nalezených dokumentech

« Zpět

Budova radnice pochází z roku 1810, kdy ji daroval městysu Račice tehdejší majitel račického panství rytíř Huschka z Ratschitzburgu. Během své existence prošla radnice několikerou opravou a přestavbou. Z nich nejdůležitější byla oprava z roku 1933 uskutečněná starostou Janem Jeřábkem, během níž došlo k celkové přestavbě budovy a jejímu navýšení o jedno poschodí, a další oprava probíhající v roce 2016, kdy za starosty Lubomíra Pospíšila došlo ke generální přestavbě vnitřních prostor radnice a rozsáhlé opravě radniční fasády.

Během každé z oprav budovy byly dány do její makovice pamětní listiny, popisující nejdůležitější události z let 1810, 1933 a 2016. Bohužel listiny z roku 1810, psané francouzsky, se dochovaly pouze v opise.

Listiny nalezené v roce 1920 ve věžičce radnice

V roce 1920 bylo nalezeno ve věžičce staré radnice několik dokumentů podávajících kusé zprávy o pobytu francouzských vojáků v době napoleonských válek v Račicích a o vzniku račické radnice. Jsou zajímavé nejen svým obsahem, ale i vytříbeným slohem. To platí zejména o těch, které byly psány francouzsky. Český překlad dvou z nich, dochovaných v opise do dnešních dnů zní:

„Panu rychtáři v Račicích.
Byl jsem uvědomen o tom, že v několika vesnicích Vašeho rychtářského okrsku se verbuje pro rakouskou armádu, chrání se zběhové a umožňuje se útěk zajatcům, kteří upadli do naší moci tím, že se jim opatřují prostředky k přestrojení, aby mohli přejít naše přední linie.
Oznamte proto, pane rychtáři, všem obyvatelům a vám podřízeným úředníkům, že postavím před vojenskou komisi každého, ať úředníka, či purkmistra, který se nepodrobí přiloženému rozkazu. Oznamte, že bude zatčen a odveden do mého velitelského stanu každý rakouský voják potloukající se krajinou nebo se zastavující v kterékoliv obci pod jakoukoliv záminkou.
Upozorňuji Vás, že proviní-li se některá obec několikráte výše uvedeným přestupkem, dám ji vypálit jako příklad pro jiné. Doufám, pane rychtáři, že to pochopíte a sám zvážíte, do jaké míry se musíte vynasnažiti, abyste můj rozkaz, který Vám tímto doručuji, pečlivě svým podřízeným oznámil.

Vyškov 1. srpna 1809
generál baron de E. Pajolon“

Další nalezené listiny se týkaly rekvizice a kontribuce. Např. dopis z 22. srpna 1809 upozorňuje vrchnostenský úřad v Račicích, že za posledních 10 dnů neodvedl určených 125 mír ovsa a jisté množství slámy. V závěru se podotýká, že pokud se tak do 24 hodin nestane, budou použity ostřejší prostředky. Podepsán francouzský komisař Burget. Podle jiné listiny z 13. října 1809, adresované opět vrchnostenskému úřadu v Račicích, byla odeslána francouzským komisařem ze Slavkova do Račic pětičlenná skupina francouzských vojáků k rekvizici zbývajících 104 4/8 mír ovsa, které dosud nebyly odvedeny francouzské zásobovací komisi. Vojákům se přikazovalo zůstat v Račicích tak dlouho, dokud nebude celý požadovaný zbytek ovsa odveden. Obsah listiny je následující:

7. pluk lehké pěchoty.

Z rozkazu jeho exelence oblastního velitele pana maršála vévody z Auerstädtu, se poroučí seržantu Guitonovi a 7 woltižerům jmenovaného pluku, aby se bez prodlení odebrali na statek patřící panu hraběti z Ratschitzburgu ležící v Račicích, a zůstali zde jako vojenská exekuce tak dlouho, dokud nebude úředně potvrzeno, že byl zaplacen obnos 7 293 zlatých, který byl uložen tomuto statku jako podíl na válečné kontribuci, jež byla uložena brněnskému kraji. Každý poddůstojník a voják přitom obdrží denně 2 zlaté a stravu. Veliteli oddílu se ukládá a výslovně přikazuje, starati se o to, aby vojáci zachovávali co nejpřísnější disciplínu, požadovali jen to, co jim podle tohoto rozkazu přísluší a nekladli žádné nepřístojné požadavky ohledně stravy. Podepsán: Generál Compans

Za správnost opisu: náčelník štábu 3. divize Fournier Dalbe
Za správnost opisu: velitel 7. pluku lehké pěchoty Aury

Roku 1810 věnoval Jan Huschka z Ratschitzburgu městečku Račicím menší dům pro zřízení radnice. Budova byla opatřena věžičkou a ozdobena zvonkem. Při té příležitosti byla mimo výše citovaných listin vložena do radniční báně také česky psaná pamětní listina, která zde byla při opravě budovy v roce 1920 rovněž objevena. Její znění je následující:
„Léta páně 1810, za panování vysoce urozeného a milostivého pána, pana Jana, rytíře z Ratschitzburgu a ouřadu Jakuba Slavíka, vrchního, Klementa Čecha, polesného a obecních představených Bartoně Bully, rychtáře, a Josefa Novotného, purkmistra, byla obec městečka Račice radním domem obdarována a tento dům věží a zvonem ozdobený jest. V té době následující příběhy se staly: Učinil se pokoj, a sice roku 1809 ve Vídni, totiž mezi naším císařem Františkem I. a francouzským císařem Napoleonem. Francouzi odtáhli z Račic 2. listopadu 1809, kteří se skoro 3 a půl měsíce zde zdrželi.
Císař francouzský Napoleon tento rok našu princesku Mariu Ludoviku za manželku pojal. Tento rok Španěli francouzskému vojsku znovu naproti bojovali a sice pomocí Angličanů. Stříbro se všecko z kostelů i od lidu císaři odváděti muselo a bankocetly tak zničeny jsou, že za 100 zlatých v dobré minci 400 zlatých v bankocetlách se platit muselo.
Obkreslil se kopec okolo zámku škarpama a kostel se novým pokrovem ozdobil.

Tento rok byla hrozná síla housenek, takže ani jeden strom ovocný neobstál.
Rakouská míra pšenice byla za 10 zlatých, rži neb žita za 8 zlatých, ječmene za 6 zlatých 30 krejcarů, ovsa za 5 zlatých 15 krejcarů, hrachu za 10 zlatých, čočky za 11 zlatých. Vídeňský funt masa hovězího za 28 krejcarů, vepřového za 40 krejcarů, telecího za 36 krejcarů, skopového za 24 krejcarů, másla za 2 zlaté funt. Máz piva za 12 krejcarů a vína mladého za 1 zlatý a starého za 3 zlaté. Loket fajnového sukna 30 zlatých a prostého 8 zlatých, pár telecích botů za 30 zlatých, loket konopného plátna tlustého za 1 zlatý, lněného za 3 i 4 zlaté, jednoho vejce 3 krejcary, slepice 2 zlaté, kuře malé 45 krejcarů, husa 3 zlaté, kačena 2 zlaté, odstavené tele 7 zlatých, jedno tele 20 zlatých. Pak i rakouský sáh bukového štípaného dříví 10 zlatých, cent sena 7 zlatých a dlůhé slámy za 18 zlatých. 1 000 pálených cihel za 18 zlatých tady. Za oračku na den se platilo 15 zlatých a nádeníkovi 1 zlatý a od sekání dříví od sáhu 2 zlaté. Tak se stalo v Račicích dne 9. července 1810. Georg. Ant. Kottek, důchodní Jakob Josef Slavík, vrchní Klemens Ant. Čech, v.r., polesný

Pamětní spis ve věžičce radnice z roku 1933

Počátkem třicátých let se začalo uvažovat o přestavbě radnice, která již pomalu přestávala sloužit svému účelu. Rozhodla o tom schůze obecního zastupitelstva dne 4. prosince 1932, na níž bylo současně rozhodnuto zvýšit radnici o jedno poschodí. V únoru 1933 bylo vypsáno ofertní řízení. Oferty poslalo sedm stavitelů i s cenovou rozvahou. Byli to: Bohumil Levíček, Jan Pospíšil, Antonín Zukal, František Vašíček, Alois Novotný, Martin Jelínek a Josef Mixa. Jejich nabídky se pohybovaly v cenových relacích od 109 993 korun u Bohumila Levíčka do 92 432 korun u Josefa Mixy. Při dalším jednání konaném 7. března 1933 však bylo navrženo zemským stavebním inženýrem ve stavební komisi tolik změn, že se náklady na stavbu zvýšily o dalších dva a půl tisíce.

To způsobilo, že nakonec zůstali pouze dva stavitelé, kteří byli i za těchto okolností ochotni uvedenou stavbu realizovat. Jednalo se o Josefa Mixu, který ji slíbil pořídit za částku 94 800 korun a Martina Jelínka, který vyčíslil náklady částkou 100 tisíc korun. Do uvedeného rozpočtu však nebyl zaúčtován hromosvod a rozvod elektřiny. Mezi přívrženci obou stavitelů se na obecním zastupitelstvu rozpoutal bouřlivý spor, který byl, jak je poznamenáno v obecní kronice, „veden proti Josefu Mixovi dosti nečestnými zbraněmi“. Nakonec 18. března, když došlo k poslednímu hlasování, obdrželi oba kandidáti stejný počet hlasů. To způsobilo, že se do celé věci vložil starosta obce Jan Jeřábek, který váhou svého úřadu rozhodl celý spor ve prospěch Josefa Mixy, čímž skončil i boj o zadání stavby. 27. března ráno bylo v osm hodin zahájeno bourání staré budovy. Krátce na to, 12. dubna 1933, byla zahájena stavba nové radnice a již v srpnu téhož roku byla budova postavena. Sestávala z přízemí o dvou bytech (každý měl kuchyň, spíž a sociální zařízení) a úřadovny poštovního úřadu. V prvním patře se nacházel dvoupokojový byt s kuchyní a sociálním zařízením, ve věži pak byl zřízen ještě další jednopokojový byt. Nad tímto bytem byla umístěna věžička se zvonkem, do jejíž báně byl uložen pamětní spis následujícího znění:

Pamětní spis

„Tato radnice postavena byla na témž místě, kde stará stála již od roku 1810, kdy darována byla obci velkostatkem račickým. Na staré budově pořízena byla v témže roce věžka, v níž umístěn požární zvonek s letopočtem 1810. V radnici byla po dlouhá léta provozována živnost hostinská. Pro sešlost budovy byla živnost úředně zastavena v roce 1925. Posledním nájemcem živnosti byl hostinský a zároveň starosta obce pan Mořic Gryc. Od této doby byla jedna místnost pronajata a budova, poněvadž nebyla opravována, pustla a chátrala čím dál, tím víc. V roce 1931 obecní zastupitelstvo se starostou obce Janem Jeřábkem včele se zabývalo myšlénkou budovu zbořiti a na její místo postaviti budovu novou. Pro odpor tehdejší finanční komise (předseda pan Mořic Gryc) ku stavbě nedošlo. Teprve dne 4. prosince 1932, v době všeobecné hospodářské krize a nezaměstnanosti, usneslo se opětně obecní zastupitelstvo starou budovu zbourati a postaviti na tomto místě budovu novou. Finanční komise za předsednictví mlynáře Antonína Berana schválila návrhy obecního zastupitelstva, a tak došlo k vypracování plánů, rozpočtů a k vypsání ofertního řízení. Dne 18. března zadána stavba nové budovy zednickému mistru Josefu Mixovi za 94 800 Kč. Bouráním staré budovy počato 27. března 1933. Na stavbě zaměstnáno bylo třicet račických občanů, kteří byli bez zaměstnání. V budově kromě 4 bytů umístěn poštovní a telegrafní úřad s telefonním provozem, úřadovna starosty obce a zasedací místnost. Presidentem republiky byl T. G. Masaryk, zemským prezidentem Jan Černý, okresním hejtmanem ve Vyškově JUDr. Fr. Přikryl a přednostou okresního soudu vrchní soudní rada František Pospíšil.

Starostou obce řídící učitel v.v. Jan Jeřábek, jeho náměstkem Antonín Sedlák, okresní cestář. Členové obecní rady: Alois Jurůj, vzorkař, Julin Kubica, obuvník, Josef Fešák st. zedník. Členové obecního zastupitelstva: Josef Beránek, kovář, Ladislav Čermák, kominický mistr, Karel Gottwald, krejčí, František Gryc, rolník, Josef Hudec, skladník, František Kalousek, zedník, František Klíč, zedník, František Slezák, státní zaměstnanec, Karel Sotulář, rolník a František Střelec ml., hostinský. Finanční komise: předsedou Antonín Beran, mlynář, členy: Antonín Hudec, policejní inspektor, Josef Kurka, skladník na dráze, František Sedlák, zámečník, Vojtěch Straškrába, rolník, Dr. Ing. Karel Šrogl, vrchní lesní rada.
Škola: Alois Mergenthál, řídící učitel, Otilie Adlerová, rozená Pouchlá, učitelka a Hubert Kupčík, učitel. Fara: P. František Pokora, konsistorní rada, farář.
Správa velkostatku: Dr. Ing. Karel Šrogl, vrchní lesní rada, Arnošt Mader, důchodní. Pošta: Marie Wiecklová, poštovní expedientka.
Četnictvo: Josef Václavek, vrchní strážmistr a velitel, Hynek Šmerda a Josef Prudík, štábní strážmistři.
Policejní strážník: Antonín Kučera.
Stavba úplně dokončena koncem června 1933 a odevzdána svému účelu. V obci toho roku bylo 218 domovních čísel s 876 obyvateli. Podle náboženství bylo: 711 římsko-katolického, 158 vyznání československého, 6 bez vyznání a 1 evangelík. Podle národnosti bylo: 869 Čechů a 8 Němců.
Odkazujeme tuto budovu svým nástupcům s přáním, aby vždycky pamětliví byli hesla: „Jednotlivec nic – celek vše!“ A vždy svorně a nestranně pracovali ku blahu občanstva a obce, a aby historický nápis na račickém zámku „Pokog swaty u nás panug“ se vryl do srdcí všech občanů. Sepsáno v Račicích v roce 1933. Jan Jeřábek, starosta.“

Nová budova byla odevzdána svému účelu 1. září 1933. Jeden z dolních bytů byl pronajat za poplatek 40 korun měsíčně a povinnost uklízet v místnostech obecního úřadu Ferdinandu Novotnému, druhý byt za 50 korun měsíčně poštovní úřednici slečně Marii Wiecklové. Byt o dvou pokojích v prvním patře za poplatek 100 korun měsíčně učitelce Otýlii Adlerové a jednopokojový byt ve věži za 40 korun měsíčního nájmu Viktoru Šmídovi. Poštovní úřad byl do nové budovy přemístěn 1. ledna 1934. Poštovní úřadovna byla pronajata poštovnímu ředitelství za roční poplatek jeden tisíc korun.

Pamětní listina z roku 2016

V roce 2016 došlo ke generální rekonstrukci vnitřních prostor radnice a její fasády. Rekonstrukční práce byly zahájeny v pondělí 18. 7. 2016. Prováděla je firma Lawstav. Termín převzetí díla: 1. 10. 2016. Při té příležitosti byl vložen do báně věžičky pamětní spis následujícího znění:

Pamětní spis o opravě budovy obecního úřadu č. p. 72

V roce 2015 vzešel z jednání Rady obce opodstatněný návrh na celkovou opravu budovy Obecního úřadu. Tento návrh byl podpořen v zastupitelstvu obce, a po té byl zadán zpracovat projekt generální opravy a její nacenění. Tato částka byla vyčleněna v rozpočtu obce pro rok 2016
. Z výběrového řízení vyšla vítězně stavební firma Lawstav Vyškov, s.r.o., která nabídla nejnižší cenu 5.063.850,- Kč s 21% DPH.
S rekonstrukcí bylo započato 18. 7. 2016 a dle podepsané smlouvy budou práce ukončeny 17. 10. 2016.
Současným presidentem České republiky je Miloš Zeman, hejtmanem Jihomoravského kraje JuDr. Michal Hašek.
Starostou obce Lubomír Pospíšil, místostarosta Hana Sotolářová.
Členy Rady obce: Marlena Březovská, Ing. Radim Gryc, Mgr. Silvie Vašková
Členy zastupitelstva: Dana Čtvrtníčková, Ing. Pavel Chaloupka, Eva Gottvaldová, Lubomír Štěpán, Ing. Petra Rozsypalová, Ing. Alice Franková, Aleš Rozsypal, PhDr. Dagmar Stryjová, Ing. Tomáš Krejčí, Josef Rumpík.

Další zajímavosti z historie radniční budovy možno nalézt v knížce PhDr. Dagmar Stryjové Městys Račice, historie a současnost.