Flora a fauna

« Zpět



Račice jsou kol dokola obklopeny hlubokými lesy. Původně zde převažovaly lesy listnaté a smíšené, dnešní jsou vesměs jehličnaté. Převažují v nich smrky, borovice a modříny, řidčeji zde nacházíme i jedle. V listnatých lesích převládá habr a buk, řidčeji dub, bříza, osika a lípa, podél vod rostou olše.

Rostlinný lesní kryt je složen na vlhčích místech z mechů, různých druhů kapradin, přesliček a místy i borůvčí. Na stráních roste ostružiník, maliník, šípková růže, hloh, jíva, ptačí zob aj. V travnatém porostu najdeme metlici, ostřici, z květin se tu vyskytují sasanky, podléšťky, ptačinec, plícník, prvosenky, jahodník, třezalka, pomněnky, konvalinky, violky, mařinka vonná a další. Nenápadným květem kvete v račických lesích také pstroček, hruštičky, kopytník, šťavely, svízele aj. Ojediněle zahlédneme vemeník, kokořík, silenku, zvonek, dobromysl, vzácně též jedovaté vraní oko a lýkovec, častěji blín a rulík.

Na okraji lesů, na lesních loukách či polních mezích kvete rožec, rozrazil, mateřídouška, šalvěj, lomikámen, violka, hvozdík, smolnička a mochna, z travin zde najdeme lipnici, kostřavu, srhu, psárku, bojínek, ovsík, ostřici, sítinu, pýr, řidčeji třaslici nebo suchopýr. Z květin kakosty, kuklík, kostival, jestřábníky, kozí bradu, kopretiny, kohoutek, zvonek, starček, pcháč, bodláky, jetele, jitrocel, pampelišku, řebříček, kontryhel, chudobku, ocún, řeřišnici, vstavač, vzácně upolín a bleduli. Nad tím vším se prohánějí drobní modrásci a hnědásci, běláskové jako velké sněhové vločky usedají na květy a někdy se nad květem rozestře i pestré paví oko nebo babočka admirál. Včely k tomu bzučí, čmeláci basem tvrdí muziku, cvrčci věčným drnčením ladí své housličky a občas se do toho ozve i líbezný trylek skřivana lesního.



Oku nejkrásněji lahodící je tu však podzim. Buky jsou jako staré dukátové zlato, okraje lesů jsou ozdobeny girlandami různých bobulí a plodů, oku lahodí ojínělé plané trnky, podlouhlé korálky šípků planoucích červení, tmavé hrozny ptačího zobu a talíře černého bezu. Lesy skýtají neomezené vycházky a je-li příhodné počasí, urodí se tu vždy i nepřeberné množství hub. Vedle hříbků jsou to např. klouzci, kozáčci, holubinky, kuřátka, růžovky, bedle, žampiony a na podzim václavky. Z jedovatých hub se zde vyskytuje všem známá muchomůrka hlíznatá.

V lesích i na lukách se vyskytuje velké množství nejrůznějších druhů zvěře, živočichů a hmyzu. Vzhledem k tomu, že se na vyškovském okrese stýkají prvky zvířeny karpatské s prvky zvířeny jihoněmecké a české vysočiny, hranice mezi oběma prochází vyškovskou branou, najdeme v Račicích a jejich okolí živočichy obou prvků. Takovým karpatským prvkem je např. z měkkýšů vlahovka karpatská, nalézající se v údolí Rakovce, jež je obzvláště bohaté na různé druhy rostlinstva, zvířectva a hmyzu.

Změnou lesních a polních kultur některé druhy živočichů v Račicích a jejich okolí postupně vymizely, řada jiných, jako např. náš největší pavouk slíďák tatarský, se sem šíří odjinud, popřípadě sem jsou zavlečeni kulturními plodinami - např. mandelinka bramborová, červec san josé, přástevníček americký, vlnatka krvavá, molice skleníková, pilous rýžový aj. Složení zvířeny se mění i během roku. Na zimu odlétá řada ptáků do teplých krajin - vlaštovka, rorýs, čáp, skřivan, špaček a další, mnoho jiných ptáků sem zase v zimě přilétá - např. havran, káně rousné, brkoslav, hýl či kvíčala, řada ptáků toto území přelétá při svém tahu nebo sem zalétá při potulce, např. dravci.

V lesích kolem Račic se vyskytují kromě ptactva a drobných hlodavců také hospodářsky významné druhy zvířat, jejichž funkce spočívá jednak v udržování ekologické rovnováhy v přírodě – dravci a šelmy, jednak v jejich užitečnosti z hlediska mysliveckého hospodářství, např. zvěř spárkatá. K nejznámějším dravcům patří kuna lesní, jezevec lesní, liška obecná, káně lesní, jestřáb, krahujec, sýček obecný, kalous ušatý a puštík obecný. Ze spárkaté zvěře můžeme vidět srnce obecného, jelena evropského či prase divoké, v Rakoveckém údolí jsou volně chováni mufloni.

Tvorba tohoto webu: www.servis-pc-vyskov.cz I David Viktorin 2014 - 2016
© PhDr. Dagmar Stryjová 2014 - 2016 - chráněno autorským právem